Padesátník

Karel Plíhal

1:ND#a procházce nG#oční OlomBoucD#í
sCme svou novou dGmívkou AdélkG#ouD# 
přepadla mě G#úzkost, člověk nBení všemohD#oucí,
mCmusel jsem jít zkrGmátka na velkG#ouD#.
2:Ten pocit mi byl celou cestu v patách,
a nikde žádné vlídné zátiší,
tak jsem svoji milou neprodleně zatáh'
do restaurace nejbližší.
R:D#Adélce jsem kCmoupil limonBádu,
vD#yřítil se rCmychle za dveřBe,
vtCmom jsem náhle v bF7ěhu zjCmistil jednu zrF7adu,
jó, v pD#eněžence G#ani haléřBe.
3:Záchodová bába tvrdě stála
na tom, že jí musím zaplatit,
ta věc, co se mohla stát, se doopravdy stala,
nevím: mám se vrátit nebo nevrátit?
*:/: PD#adesátník, mizernej pFmadesátník, lBásko! LFmásko! :/
Teď se D#ukážCme, jHak mě rBáda mD#áš.
4:Co bychom si na té staré paní vzali,
taková je její profese,
ne nadarmo se říká: láska přenáší i skály,
takže doufám, že i tohle unese.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:34:47.101+00:00
Výsledky hledání: